Co je moc, to je příliš

4. května 2009 v 22:10 | Robbie |  HA HA HA
Tak jsem se právě stal fandou Davida Hasselhoffa, multi"umělce", který hrál hlavní roli v Pobřežní hlídce vedle Pamely Anderson, nahrál jedenáct desek otřesných sraček, jež hromadně skupují němečtí důchodci a nechá natáčet úžasná videa, na nichž polonahý pózuje se 4 promilemi v krvi. Následující záznam je videoklip (jestli se to tak dá nazvat) k jeho poslednímu velký hit. Nechci být zlej, ale už dlouho jsem se tak dobře nepobavil . Dámy a pánové:

David Hasselhoff - Hooked on a Feeling




 

Můj život

3. května 2009 v 22:53 | Robbie |  Zajímavosti
Nesnáším noviny. Tu nepraktickou hormádku listů hnusných smradlavých papírů s těma dlouhýma článkama o ničem. Jediný co mám rád jsou jejich přílohy. Například yv lidovkách vchází příloha "Pátek" a v ní se nachází skvělá pravidelná rubrika - Můj život. Jak název napovídá, jde o životní příběhy různých lidí. Většina z nich hodně zapůsobí. Jeden z nich jsem ukradl z archivu lidovek a hodil sem. Jmenuje se...

...GASTON

Velká voda vzala, co jí kdo dal. Ale bydlení mě tolik nemrzelo
Jako malé deprimované dítě jsem si svůj svět zachraňovala prostřednictvím zvířat. Mé morče bylo tak zbožňované a opečovávané, že z jednoduchého tvorečka vystoupalo na úroveň malého psíka - chodilo za mnou všude, bylo kontaktní, bystré, lidi milující.
Jako velká holka, s čerstvým doktorátem z filozofické fakulty, jsem intuitivně v léčbě své potlačené duše pokračovala a vydala se za zdi pražské zoo. Po nezbytném doplnění vzdělání (dálkově učňák s maturitou) jsem se ocitla ve čtyřnohém ráji. Všechno kolem vibrovalo, hýkalo, vřeštělo, řvalo a ržálo a já to prožívala s plným nasazením svých pětadvaceti let. To nejlepší ale teprve přišlo, vlastně připlulo. Do zoo přišel lachtan Gaston. Tehdy ještě malý brouček, odchycený v divoké přírodě spolu se třemi samičkami, členkami jeho budoucího harému. Tahle čtyři mláďata se stala na dalších pár let mým osudem. Když si ze mě kolegové dělali legraci, co si bez nich jednou počnu, žertovala jsem, že si pořídím mimina ve stejném počtu i poměru.
Přece jen šlo o divoká zvířata, takže seznamování trvalo dlouho. Nakonec jsme se ale spřátelili a přišli na to, že si můžeme hrát. A trénink jsme propracovali do akrobatické dokonalosti. Byli jsme rodina. Denně jsem s nimi trávila až deset hodin, chápavé vedení mi totiž přidělilo malý služební byteček přímo v zahradě. Došlo to tak daleko, že jsem s nimi tajně strávila i jednoho silvestra, za jejich funění a šplouchání ve vnitřním bazénku jsem si ustlala na vyhřívané podlaze jejich ubikace.
Zprvu nesmělý lachtánek Gaston mohutněl, sílil a stal se velmi přátelským a vůči člověku otevřeným. Nacvičili jsme spolu spoustu věcí a Gaston se proměnil v hvězdu zoo - dokonce se svým fanklubem. Cvičila i lachtaní děvčata, ovšem jen ve stínu jeho hvězdy, když blahosklonně svolil i k jejich chvilkové prezentaci... Pořídila jsem si neopren a v ledové studniční vodě se s nimi každé ráno ještě před příchodem návštěvníků koupala. Tehdy už se mnou cvičili jen tak pro radost, už jsem je nemusela odměňovat rybami.
Jenže pak jsem se vdala a na svět přišel náš první syn Tonda. Gaston nutně pocítil úbytek mé přítomnosti. A imně chyběl. Ještě to ale šlo, bydlela jsem pořád v zoo a soboty a neděle, mateřská nemateřská, byly naše. Za víkend jsme zvládali několik vystoupení pro návštěvníky. A vydrželi jsme i poté, co se mi narodil Fanda. S příchodem třetího synka Vašíka už ale kontaktu výrazně ubylo. Stále jsem však Gastona měla vzdušnou čarou jen pár metrů od našeho bytu a nebylo dne, kdy bychom ho s dětmi nezašli alespoň pozdravit. Vylézal za námi po dřevěném bočním žbrlení bazénu tak vehementně, až se časem jedno prkno utrhlo a museli tam dát nové.
Pak přišla povodeň. Dům s byty zaměstnanců byl zaplaven až po podkroví. Dnes na místě, kde stával, najdete velké parkoviště. Mě ale nějak ztráta bydlení a všech našich věcí nezasáhla. Trávila jsem tehdy zrovna prázdniny na Šumavě a v televizi sledovala Gastonovu pouť Vltavou a Labem až do Německa, v přímém přenosu…
Minulý měsíc jsem se po delší době ocitla v pražské zoo, protože mě požádali, abych v rámci přednášek o cvičení zvířat pronesla pár slov o výcviku lachtanů. Příjemný pocit jsem šla zajíst do restaurace Gaston a poté si to namířila do míst, kde kdysi stával náš dům. Cosi mě ale táhlo jít stále dál. Když něco zafunělo, zapadlo to přesně do mého polosnění. Realita mě ale skolila: z nového malého bazénku na mě poulil oči se svým obvyklým laškovně číhavým výrazem - Gaston! Tučný, milý, pohledný a veselý jako jeho tatínek...
Ano, jistě, není to Gaston, ale jeho synáček Meloun, Melounek, který jako by svému tátovi z oka vypadl. Podoba je tak neuvěřitelná, že jsem to musela ještě dost dlouho rozdýchávat. Odjela jsem ze zoo, v duši mír a klid, do domku za Prahou, ke svému báječnému muži, čtyřem dětem (čtvrté je holčička, jak jinak), třem psům a třem kočkám a snila tu noc krásný sen. Gaston v něm byl bílý, zářící.

kapela Toneless: Plánujeme oživit koncerty drezurou divokých pudlů

28. ledna 2009 v 23:45 | Robbie |  Interviews!
Měl jsem možnost si popovídat s kluky z pražské kapely Toneless. Myslím, že to nebylo marný povídání, a tak to tady zvěčním:-)

Jen pro info na začátek: Toneless
jsou pražská pop-rocková kapela, která existuje od roku 2004. Filip a Matěj, tvůrčí jádro kapely, se poprvé potkali na střední škole. Po několika vystoupeních na školních akcích, které odehráli ve dvou, začali skládat a nahrávat vlastní písničky. O rok později se přihlásili do soutěže "CocaCola PopStar" se čtyřmi songy, později k nim přidali dalších sedm a všechny vydali jako demo "Goodbye". S nahrávkou obešli rádia, časopisy a vydavatelství. Dva singly se chytily v hitparádě rádia Expres, kluci začali hrát koncerty s celou kapelou a dostali od časopisu Filter ocenění Objev roku za rok 2005. Ve stejné době podepsali se Sony/BMG smlouvu na desku, která vyšla v září 2006, v zimě natočili videoklip k singlu "Closer To Sun" a na jaře 2007 spolupracovali na soundtracku k filmu Pusinky. Jejich nové album "We've Got No Friends" si v rámci projektu "MusicForHelp" můžete za jednu dárcovskou SMS stáhnout na www.musicforhelp.cz

Toneless - Closer To Sun

Stejně jako se The Killers prohlašují za nejvíce britsky znějící kapelu mimo Británii, mohli by se pražští Toneless (MySpace.com) prohlašovat za nejvíce britsky znějící kapelu v Česku. Sešli jsme se s nimi, abychom probrali drezuru pudlů, cirkusové klauny, přetrhané vazy a přitom vůbec neodbočili od ústředního tématu; muziky.

Loni v listopadu vám vyšla deska "We've got No Friends" (odkaz na moji recenzi této desky pro musicserver.cz). Jak byste ji charakterizovali? Například v porovnání s debutem "Shine & Sing."


Například v porovnání s naším debutem nikdo z produkčního "teamu" nebral drogy. Deska má delší stopáž i název, zvukově je mnohem lepší, než ta minulá. A myslíme si, že působí přirozenějším dojmem, zapracovali jsme i na textech.


Láká se zeptat na ty drogy (popová deska ve znamení rock'n'rollu se jen tak nevidí). To bychom se ale asi dostali někam, kam nechceme. Nahráli jste mi zmínkou o delším názvu. Proč "We've got no friends?"

No, první desku jsme nejdřív nedělali sami, ale vzhledem k tomu, že aktuální album už jsme si produkovali solo, tak "na place" žádný drogy tentokrát nebyly. We've Got No Friends se deska jmenuje proto, že při našich turné po stadionech se setkáváme s tolika fanoušky, že se jim už cítíme odcizení. Chybí nám ten osobní kontakt s každým jedním fanouškem.

To věřím. Na stadionech cítí často podobné odcizení i fanoušci. Možná by pomohlo hledat "přátele" v klubech. Ostatně z Vaší hudby vyzařuje určitá intimita, což vás pro kluby téměř předurčuje.

Po tom, co si náš kytarista při vystoupení v Earl's Court přetrhal vazy v koleni (z toho běhání po velkých pódiích), jsou kluby právě to, na co se teď soustředíme.


Au. No, když už nic, tak jsou ty zpřetrhaný vazy známka toho, že při vystoupení patřičně řádíte, za což se příčítaj kladný body. A jak to tedy v současné době s koncertováním vypadá?

Teď právě trochu zvolňujeme. V nejbližší době nás čeká asi pět koncertů různě po republice.

Takže největší fofr po vydání desky je za vámi. Jste spokojeni s ohlasem? Kolik lidí na vás chodí?

Díky Bohu už máme to nejnáročnější za sebou. S ohlasem jsme moc spokojení. Všem našim kamarádům se deska líbí. Jedna naše fanynka nás dokonce zmínila ve své osobní anketě o desku roku a dokonce někdo projevil zájem o akordy k našim songům. Chodí na nás přesně 147 lidí.

Takovou luxusní přesnost jsem ani nevyžadoval. Ještě tu ale mám jeden "numerickej" dotaz. Kontrakt k vaší prvotině z roku 2006 jste podepsali s podmínkou, že musíte prodat alespoň pět tisíc kusů. Povedlo se?

Já bych to ještě upřesnil - v podmínkách smlouvy bylo další nařízení, které nám nakazovalo nosit klobouk. Ale teď vážně - opravdu nevíme, kolik kusů se prodalo, ale magickou hranici pěti tisíc jsme nepřekročili.


Přišlo mi to číslo přemrštěné. Pět tisíc desek je na titěrnej českej trh opravdu hodně, zvlášť když jde o první desku kapely, která si celou svoji cestu klestí sama. Kdy jste vlastně začali uvažovat o tom, že byste začali tvořit hudbu? Byl to váš sen?

Muzice se věnujeme od mala, tvořit nás napadlo až někdy začátkem střední školy... Naším snem vždycky bylo bavit lidi, ale to se nám nepodařilo. Chtěli jsme být odjakživa cirkusoví klauni...


Však muzikou lidi taky bavíte, ne? Jestli vám hudba nestačí, co tahle nějaký teatrální prvky na koncertech?

Plánujeme oživit koncerty drezurou divokých pudlů, ještě chceme nakoupit pár pytlů konfet, které budeme házet do lidí. Uvažujeme i o nějaké formě zábavní pyrotechniky...

Vážně?

Napadlo nás to, ale nevíme, jak by to lidi přijali. (Na konec rozhovoru samozřejmě musíš napsat "Za každou větu si dosaďte několik smajlíků") Dobře, ti pudli asi nejsou nejšťastnější nápad.

Když budu mluvit za sebe a nejspíš i za ty jemné slečny, které, předpokládám, tvoří valnou část vašeho publika, drezůru pudlů by lidi mohli brát trochu jako týrání zvířat, ale to ostatní vůbec nezní špatně. Koncerty hodně kapel jsou zoufale strohé, neosobní a bez komunikace. Vaše nápady by mohly být solidní upgrade. Trošku ještě odbočím. Jaký kapely máte rádi vy?

Teď posloucháme například Broken Social Scene a The Last Shadow Puppets nebo třeba Carole King a nedoceněné New Radicals.

To nejsou moc známá jména. Říká se, že hudebníci rádi udávají jako svoje oblíbence neznámé kapely.

My je známe a to nám stačí. Za hranicema jsou tyhle jména určitě známý... Nemysli si, že jsme se snažili najít schválně něco co nejmíň profláklýho. Samozřejmě třeba i nový Coldplay si poslechneme.


Coldplay jsou přesně ta kapela, kterou jsem z vás chtěl dostat. Však víte, co se o vás říká…

Víme, že jsme asi před čtyřmi lety řekli, že je máme rádi a od tý doby je nám to omlacovaný o hlavu a někdo nám, myslím, dal nesmyslnou nálepku "čeští Coldplay"...

No jo no. To je taková novinářská berlička. Když jsem slyšel, že Tomáš Savka je český Robbie Williams, tak jsem jen nevěřícně kroutil hlavou... Ještě poslední otázka: Co děláte mimo hudbu?

Mimo hudbu chodíme normálně do práce, takže by se vlastně hodilo říct to obráceně - kromě práce děláme muziku.

Díky za rozhovor.

 


Mikešův máselný paradox.

13. ledna 2009 v 23:54 | Robbie |  Zajímavosti
Mikešův máselný paradox.
Mikešův máselný paradox vzniká vzájemným působením dvou fyzikálních zákonů a to zákona kočičího a zákona chlebového.

Kočičí zákon říká, že kočka dopadne vždy na nohy.
Chlebový zákon říká, že chleba namazaný máslem dopadne na zem vždy stranou namazanou.

Představme si pokus, kdy kočce na hřbet přilepíme krajíc chleba, namažeme ho máslem a hodíme tuto soustavu na zem. Nyní zde vzniká problém rozhodnout, kam soustava dopadne.

Odpověď na tuto otázku není zcela jasná, vzniká zde hned několik alternativ.
Jelikož se kočka okamžitě po upuštění snaží instinktivně otočit nohama směrem k zemi a chleba se snaží instinktivně otočit k zemi namazanou stranou, dochází ke kolizi obou zákonů. A jelikož musíme pohlížet stejně tak na chleba jako na kočku jako na dva rozdílné subjekty, které si za svými zákony stojí, nelze říci, že jeden ze zákonů převáží druhý.

Podle tohoto poznatku se nabízí možnost, že soustava začne rotovat a jelikož nelze určit, kam dopadne, tak ve vzdálenosti nekonečně malé od země se ustálí v rotujícím stavu. To znamená, že bude v nekonečně malé vzdáleností nad zemí rotovat rychlostí blížící se nekonečnu. Protože na máslo působí odstředivá síla, tak se po dosažení určité rychlosti máslo odstředí a tím přestane působit na soustavu chlebový zákon a kočka dopadne na nohy.

Pro někoho může být toto konečným řešením problému, ale není tomu zcela tak. Existují zde další východiska.
Nastává zde problém při dosažení rychlosti světla. Podle teorie o předmětech pohybujících se rychlostí světla, by se měl soustavě (kočka, chleba) zpomalit čas vůči okolí. Takže v okolí soustavy bude čas ubíhat rychleji než soustavě. Z čeho vyplývá, že po dopadnutí kočky (po odstředění másla) se ocitne kočka v budoucnosti, jelikož v podstatě přeskočí okolní čas.
Takže díky tomu by bylo možné cestovat do budoucnosti, nikoliv však zpět.

Ale zde je problém. Pokud by se stalo, že se bude soustava pohybovat nekonečně velkou rychlostí, tak ji bude čas ubíhat nekonečně pomalu, takže v podstatě jí přestane čas ubíhat a kočka bude zmrazena v čase a bude žít do nekonečna. Takže pokud budeme chtít cestovat časem, bude třeba vynalézt nějaký omezovač rychlosti. A podle vrstvy másla na chlebu budeme schopni regulovat dobu, do které kočku pošleme, jelikož tlustší vrstva se odstředí za delší dobu a kočka tak přeskočí delší období.

Dalším problémem, vzniklým rotací kočky je ten, že vlivem vysokorychlostního otáčení se bude soustava o okolní vzduch ohřívat. Zde mohou nastat dvě možnosti.
1. Kočka se vlivem extrémních teplot vypaří (vysublimuje)
2. Než se stihne vypařit, může vlivem extremně velké změny za nekonečně krátkou dobu odčerpat z okolí obrovské množství energie, což by mělo za následek zamrznutí kočky. Čím by se nemohlo odstředit máslo jelikož by bylo zmrzlé. Takže by kočka nikdy nedopadla a neustále by se otáčela do nekonečna.

Další variantou by mohlo být, že se vytvoří červí díra a kočka bude schopna cestovat prostorem.
Nebo dokonce je tu i možnost teoretického vytvoření černé díry vlivem urychlení elementárních částic. Což by znamenalo zničení celé planety

Takže pozor! není doporučeno tento pokus testovat v domácích podmínkách. Nikdy nevíte, co se stane!

Ale pokud by se podařilo všechny vzniklé problémy eliminovat, byli bychom schopni cestovat do budoucnosti.

Tentokráte jsem neodolal a kopíroval Takže zdroj: www.eldorado.estranky.cz


Zajímavosti 2

17. listopadu 2008 v 18:43 | Robbie |  Zajímavosti
  • Norský řidič skútru přežil pád z výšky pět set metrů, když se svým vozítkem spadl z mohutné skály. Naštěstí se skútru pustil a zabořil se do hluboké sněhové závěje, která mu zachránila doslova ztracený život.
  • Majitel časopisu Playboy Hugh Hefner si zarezervoval hrob hned vedle hrobu Marilyn Monroe.
  • Ve Švédsku podala škola stížnost k parlamentu na svého osmiletého žáka za to, že nepozval na narozeninovou oslavu dva ze svých spolužáků.
  • Jestliže vedle sebe na posteli naleznete místo své drahné polovičky koňskou hlavu, znamená to, že po vás jde italská mafie.
  • V 80. letech vycházel v USA časopis Chocolate News, který byl tištěn na hnědém papíře čokoládové vůně. Kéž by takové byly učebnice do chemie...
  • V roce 2000 statistikové vypočítali, že osmdesát procent hudebních desek, které vyprodukují velké nahrávací firmy, je prodělečných a zbylých dvacet procent je musí zaplatit.
  • Člověk denně vyprodukuje 6 litrů odpadních plynů. Část z nich tělo zpracuje ještě jinak a vstřebá, ale i tak si představte, jak moc musíme prdět:-)
  • Sahara byla kdysi plná jezer a zeleně. Dokládají to spousty zkamenělin, které zde nedávno objevili američtí archeologové v oblasti Ténéré uprostřed Sahary. Lokalitu objevili náhodou, když pátrali po fosíliích dinosaurů. Nalezli také hrobky lidí, kteří tu žili zhruba před 10 000 lety.
  • V roce 1931 vyzval pařížský starosta známou herečku Marlene Ditrich, aby opustila město, protože vyšla na ulici v pánském obleku.
  • Na hotelu Burdž Al Arab v Dubaji pracovalo 3500 designerů a projektantů. Vstupní hala hotelu je 183 metrů vysoká a je zde fontána, která stříká každou půlhodinu 30 m vysoko.
  • Slavný renesanční náboženský reformátor Martin Luther označoval filosofii jako "děvku ďáblovu"
  • Nejpřesnější hodiny na světě jsou cesiové hodiny, od kterých pochází signál pro radio budíky a které se mohou zpozdit nebo předběhnout maximálně o 1 sekundu za 30 milionů let.
  • GPS funguje na principu měření času, za který signál doletí z vysílačů k přijímači a zpět a určí tak vzdálenosti od jednotlivých vysílačů.
Vlny

Lesbičky v Brně

8. listopadu 2008 v 21:30 | Robbie |  Hudba
V mým životě jsou čtyři věci, který mě serou. Moje škola, moje dlouhý vedení, můj rytmický antitalent a můj pernamentntí nedostatek času... Právě poslední položka, která je vlastně jen důsledek položky první, způsobila, že tu je poslední dobou tak pusto. Ne, že bych se ve svém volném čase věnoval škole (to by bylo pod úroveň:-), ale díky tomu, že v onom ústavu trávím jako všichni ostatní spolutrpitelé, kteří nejsou dost hustí na to, aby chodili za školu, den pomalu od měsíčku do měsíčku, není toho volného času zrovna přehršle a můj milý blog musí ustoupit těm zajímavějším věcem, které jdou ve volném čase provozovat. Pokud si chce člověk zorganizovat čas a něčeho dosáhnout, musí si holt určit priority. Nejde stíhat všechno. Zvlášť když je někdo tak zpomalenej jako já:-)

Asi přemýšlíte, proč se takovýto článek jmenuje Lesbičky v Brně. Že by pro zvýšení návšťevnosti? Jakýkoliv titulek dotýkající se sexuality zvyšuje návštěvnost, to je fakt. Možná ten Freud měl pravdu, i když se mi to vůbec nelíbí a i když to nevysvětluje, že také například titulek se slovy Tokyo Hotel zaručeně svého času zvyšoval návštěvnost. Každopádně, třebaže vás to asi zklame, já jsem to tak úchylně nemyslel. Prostě jsme chtěl říct, že byli v Brně Support Lesbiens. Dostal jsem na ně k narozeninám lístek od Ilonky a Davida, z čehož se doposavaď nemůžu vzpamatovat, pač takový krásný dárek jsem vsktuku neočekával a byl jsem silně dojat:-P Takže jsem na lesbičky s Ilonkou vyrazili. Potkali jsme tam půlku naší školy a bylo to super. V souvislosti s tím chci říct něco, s čím se vám toužím pochlubit už asi tak měsíc a deset dnů a to.....tramtadadááá....chvilka napětí...dobře to bylo trapný..zas tak zajímavý to není:-D Prostě mě vzali jako redaktora na musicserver.cz, takže tam mám report z těch Lesbiensů. A taky ze Southpaw a zatím skromné číslo dalších článků. Je to mnohem větší fuška, než jsem si myslel - psát na hudební server, ale zároveň je to právě to, co jsem chtěl dělat. Svým způsobem moje vysněná brigáda. Takže tak:-) To je i další důvod, proč nemám moc času sem psát. Rozhodně jsem však na psaní nezanevřel, jen se teď moje žvásty akumulujou převážně na jiné adrese : třeba tuhle právě o Supportech.

Taky díky tomu psaní objevuju spoustu nových skvělých kapel. Na svůj nejnovější převratný objev, který jistě změní svět od základů, jsem narazil asi před dvaceti minutami. Jsou jím pražští TOXIQUE (MySpace), které by bylo možno popsat jako veselou (ale ne zpfetovanou) Amy Winehouse. Mezi další moje objevy patří třeba energičtí kaliči The Hives nebo čeští elektronici Dorian Gray's Prostitutes, které pro mě objevila LG, za čož jí patří vřelé díky:-)

Robbie Williams - Come Undone

2. listopadu 2008 v 19:38 | Robbie |  Hezký texty
Na popového zpěváka je pan Williams docela kontroverzní chlapík. I když by se to možná z jeho písniček nezdálo, není to hodný kluk jako třeba Justin Timberlake nebo Enrique Iglesias. Sám přiznává, že bere koks a jiné sračky, tvrdí, že spal se čtyřmi z pěti Spice Girls a že až bude starý a ošklivý, bude se bavit svlékáním před svými vnoučaty... Přese všechno je to podle mě borec jak sviňa:-) Jestli je Madonna královna popu, tak Robbie Williams musí být bůh popu. Je zapsán v Guinessově knize rekordů za prodej 1 600 000 lístků na své truné v jediném dni a jeho pecka Angels vyhrála titul nejlepší britské skladby za posledních pětadvacet let. Pravé důvody ale asi netvkí v ohromujících číslech, ale možná právě v té jeho rozporulnosti, kterou si dovolí kdo a která se promítá i do skvělých textů plných hlodů jako: "Doufám, že se dožiju dne, kdy se papež sjede" (Old Before I Die). K zahození určitě není třeba právě Come Undone, která má navíc docela odvázanej klip:-)

Robbie Williams - Come Undone

So unimpressed but so in awe
Such a saint but such a whore
So self aware so full of shit
So indecisive so adamant

I'm contemplating thinking about thinking
It's overrated just get another drink and
Watch me come undone

(come undone)
They're selling razor blades and mirrors in the street
(come undone)
I pray that when I'm coming down you'll be asleep
(come undone)
If I ever hurt you your revenge will be so sweet
Because I'm scum, and I'm your son,
I come undone
I come undone

So rock and roll, so corporate suit
So damn ugly, so damn cute
So well-trained, so animal
So need your love, so fuck you all

I'm not scared of dying
I just don't want to
If Iïd stop lying I'd just disappoint you
I come undone

(come undone)
They're selling razor blades and mirrors in the street
(come undone)
I pray that when I'm coming down you'll be asleep
(come undone)
If I ever hurt you your revenge will be so sweet
Because I'm scum, and I'm your son,
I come undone

So write another ballad
Mix it on a Wednesday
Sell it on a Thursday
Buy a yacht by Sunday
It's a love song
A love song

Do another interview
Sing a bunch of lies
Tell about celebrities that I despise
And sing love songs
We sing love songs
So sincere

So sincere

(come undone)
They're selling razor blades and mirrors in the street
(come undone)
I pray that when I'm coming down you'll be asleep
(come undone)
A young pretender and my crowds above can see
I come undone
I am scum
Love your son
You gotta love your son
You gotta love your son
You gotta love your son
Love your son
I am scum
I am scum
I am scum

Pohlednice z hektickýho týdne

27. září 2008 v 22:37 | Robbie |  (Ne)aktuální aktuality
Ahoj:-) Tak sem tu jenom letem světem. Nějak to tu teď zanedbávám..chjo chjo:-( Může za to...jak jinak...škola. Ne, že bych se učil...chraň Bůh! Ale prostě sedánky v onom ústavu zabíraj moc času a ve volnu pak člověku nezbývá, než z těch všech věcí, co by chtěl dělat, vybrat jen ty nejnutnější nebo nejlákavější.
Tenhle blog sice nemá být žádnej můj deníček, ale mám jednu hustou novinku ze svýho života a nemůžu se dočkat až se svěřim:-D Ale až po Francii. Jo...to je vlastně další novinka. Zítra jedu se školou do Francie. Na pět dní, na jih. Těšim se jak sviňa. Už jen proto, že škola je fakt peklo. A navíc holky zlobí, jak můžou, tak se těším, že od všeho pudu pryč a hezky si za těch pět dnů vymyju a vyčistím mozek:) Mělo by tam být kolem dvaceti stupňů, což je úplně báječný. Hurá. Už se těším i na film v autobuse:) Njn. Tak se tu všichni mějte krásně, dělejte to, co chcete dělat a ne to, co se má dělat a buďte šťastní:)) Čus v pátek

Ernest Hemingway - Sbohem Armádo

21. září 2008 v 21:59 | Robbie |  Knížky

Po celou dobu čtení tohohle učebnicovýho literárního počinu jsem se divil, jak ho můžu číst dál. Nemohl jsem uvěřit, že mě baví kniha, jejíž autor je schopen přes půl strany popisovat, jak někde padá listí a přes další půl strany, jak hlavní hrdina žvýká salám a kouká z okna. Ano, většina téhle knihy sestává z podrobných popisů všedních, nezajímavých situací, ale v Ernestově podání to kupodivu má nějaké úžasné kouzlo, jenž vás nudou umřít nenechá. Vojenské prostředí a atmosféra neustálého ticha před bouří ve vás vzbuzuje pocit, že už brzy se musí něco velkého stát a nutí vás to číst dál. Čekáte, čekáte, čtete, čtete až nakonec nalistujete poslední stránku se slzou v oku a udiveně shledáte, že vás ta kniha bavila, i když se v ní vlastně nic moc nedělo. O Ernestovi Hemingwayovi se tvrdí, že píše strohým popisným stylem a že ve svých dílech oslavuje odvahu hrdinů. No, nejsem žádnej expert přes literaturu, ale viděl bych to krapítek jinak. Možná, že píše strohými větami, ale rozhodně ne strohými popisy. Též možná, že v hlavním hrdinovi by se odvahy našlo, ale já jsem viděl spíš lhostejnost a chladnokrevnost, která mi Ernesta Hemingwaye v přestrojení za poručíka Frederica Henryho (autor totiž popisuje vlastí zážitky z fronty) odcizovala. Kniha popisuje příběh Američana dobrovolně sloužícího u sanitní jednotky v italské armádě za první světové války. Přestože se příběh částečně odehrává na válečné frontě, žádnou velkou akci nečekejte. Válka zde spíše zanechává dojmy, chlad a lhostejnost bojem zdeptaných lidí. Jinak jde vlastně o pěkné love-story. Celou knihou hýbou pocity, zvláštní rozhovory, atmosférické popisy a trocha filosofie. Pokud máte rádi akční trháky bez zbytečného vykecávání, u kterých se napětím můžete přetrhnout, tohle raději ani neotvírejte… Z mýho pohledu určitě dotyčný kousek za přečtení stojí, třebaže si nemůžu odpustit jednu jízlivou poznámku pod čarou: "Myslím, že by ta knížka nebyla zdaleka tak slavná, kdyby skončila dobře. Lidi jsou pesimisti a cynici." Jo, fakt mě konec zamrzel. Ale jak mistr napsal, tak je dáno…

Ernest Hemingway

Psycho testík: Jste romantik?

10. září 2008 v 21:38 | Robbie |  Zajímavosti
Tento testík by měl zjistit, jestli jste schopni prožít romantickou lásku. To sice pravděpodobně víte nejlíp vy sami, ale stejně pravděpodobně vás takovýhle testy, narozdíl od těch ve škole, baví. Spolíhám na to:-) Ani tento není žádným super vědeckým experimentem, ale mezi těmi časopisovými patří k elitě:) Budete potřebovat pisátko a papírek nebo dobrou paměť:-)

1. Zamilováváte se
a) jedenkrát na celý život
b) tak dvakrát do roka
c) snad každý den do někoho jiného


2. První polibek
a) byl něco fantastického, čtrnáct dní jsem si potom nemyl(a) obličej
b) byl hezký, ale znám i hezčí věci
c) mi připadal, jako kdyby mi na puse přistál hlemýžď

3. První rande
a) mám dopodrobna posáno i se svými pocity ve svém deníčku
b) jsem prožil(a) v neustálém stresu, že udělám nebo řeknu něco špatného
c) si už nepamatuji
4. Když vidíte zamilovaný pár, jak se objímá u vás v průjezdu
a) okamžitě sednete před domem na chodník a napíšete báseň o lásce
b) obejdete ještě několikrát blok, abyste je nerušili
c) pomyslíte si: že se jim chce, když na NOVĚ právě začíná Dallas

5. Zamilované filmy

a) kompletně propláčete a můžete se na ně dívat denně
b) občas rádi shlédnete, ale nemusí to být častěji než jednou měsíčně
c) vás rozesmějí lépe, než mr. Bean

6. Staré fotografie vašich rodičů a prarodičů

a) ve vás vzbuzují touhu vrátit se do jejich časů a prožít jejich lásku
b) si občas rádi prohlédnete
c) jsou vašim vítaným zdrojem pobavení, no uznejte, neměli tehdy ránu?
7. Z třešní máte nejraději
a) sledovat krásu jejich rozvitých květů
b) jejich trhání do košíku
c) konzumaci

8. Vyznání lásky byste nejraději obdržely (pro děvčata), přednesli (pro chlapce)

a) ve verších při svitu luny
b) romantickým dopisem
c) oznámením: "Hele, nechceš se mnou chodit?"
9. Ideální dvojice by pro vás byla:
a) Romeo a Julie
b) Jonáš a Melicharová
c) Hewlett a Packaard
10. Z květin máte nejraději
a) něžné růže protože jsou úžasně jemné a krásně voní
b) kterékoliv umělé květiny, protože nevadnou a dají se použít vícekrát
c) růže na displeji osobního počítače, protože takové barvy jako tam nemají ani ty v přírodě

Vyhodnocení:
každé a) 2 body
každé b) 1 bod
každé c) 0 bodů

0-5 bodů

Na romantiku máte asi takový názor jako eskymák na tropické slunce - nedělá vám dobře a jste-li jejímu vlivu vystaveni déle než hodinu, stává se vám životu nebezpečnou. Ideálním partnerem pro vás bude počítač PC kompatibilní nebo MAC. Jediný problém ale je v tom, že doposud naše úřady takový sňatek nedovolují. Nicméně doufejte.
5-10 bodů
Sice na romantiku moc nedáte, ale přece jen občas zapomenete a přistihnete se v lehce romantické náladě nebo situaci. Okamžitě si uvědomíte co děláte a vrátíte se zpět do normálu a v koutku duše se i zastydíte. Tak romantickou lásku jako Romeo a Julie zřejmě neprožijete, ale úplná nuda s vámi asi také nebude.
10-15 bodů
Umíte střízlivě hodnotit svět, ale víte, že jen rozum nestačí, že je třeba také prožít něco, co uspokojí vaše city. Dokážete prožít skutečně romantické dobrodružství, ale je také důležité, že dokážete vědět, kde končí romantika a začíná skutečný život. Jen tak dál a nebuďte zase na sebe moc pyšní, že vám dnes test tak dobře dopadl.
15-20 bodů
Jste romantikem každým coulem. Váš život je plný krásných prožitků, vznášení se tak dva až tři centimetry nad zemí, a na drouhou stranu plný tragedií a příšerných depresí. Rozhodně se nenudíte ani vy, ani ti, co musí s vámi vaše romantické sklony snášet. Jste opravdu schopni prožít romantickou lásku, ale těžko říct, jestli ji také dokážete přežít.

Kam dál