close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

S O R R Y

3. září 2007 v 13:02 | Robbie |  Moje výplody
Prázdniny pryč. V žaludku nepříjemnej pocit a zadek si s protesty znovu zvyká stýkat se proti svý vůli s tou nepohodlnou židlí, na niž zabíjíme mládí. Štve mě to. Divný je, že až teď. Většinou z toho mám trochu depku už poslední dny prázdnin, ale letos jako bych byl tak nějak smířenej s krutým osudem či si tu hrozbu školní docházky neuvědomoval, začalo mě to štvát až dneska, první zářijové pondělí, tedy v den, kdy mě to štvát obvykle přestává a postupně se smiřuju s tím, že za velmi vysokou cenu alespoň zase uvidím svý spolužáky. Bohužel ne všechny...Kristýnko, chybíš mi-(((
Štve mě i to, že o tom tady píšu. Začátek školy není významná událost a basta. Ať si dospělí říkají, co chcou. To je státní smutek. Nebudu rozvíjet, co se mi teď v hlavě zas probouzí, protože by to bylo na dlouho a protože by sem mohl, nedej Bože, natrefit nějaký učitel, který mě zná...snad ne..ale jistota je jistota. Nic proti učitelům, nic proti škole jako takové, ale kulomety a granáty proti českýmu školství...neřikám, že tomu rozumim, ale mám hodně nápadů, co by se mohlo změnit, aby se ta úroveň dostala alespoň nad bod mrazu a doufám, že je jednoho krásnýho dne, až si těmi nápady budu stoprocentně jistej, tak je sepíšu a...a....a něco s něma udělám...ale nevim co.HE he...no to je fuk. Pro teď. Prostě mě štve, že vůbec o škole píšu, jako by všechny neštvala dost už sama od sebe, ale nemůžu si pomoct. Vlastně to mělo být úplně o něčem jiným a nebo alespoň melancholická vzpomínka na prázdniny, ale "drobný" úvod mě zas zanesl někam, kam jsem nechtěl. No jo...lidi maj sklon sklouzávat v myšlenkách k tomu horšímu. Je to pochopitelný. To, co je nebezpečný (třeba ta škola:-) se musí řešit. Když má člověk úspěchy a neúspěchy, tak řeší ty neúspěchy, což asi působí jakože je v nás zakořeněn od přírody pesimismus, což by nebylo zrovna dobrý, ale ono je to asi o tom, že člověk ty problémy řešit musí, aby je odstranil. Problém tohohle problému je v tom, že člověk úspěchy bere samozřejmě, málo si jich váží a furt vidí jen ty problémy. Kolik hodin stráví člověk v obavách, jestli udělá maturitu a kolik hodin se raduje z jejího úspěšnýho složení? Nevím. Maturita je pro mě naštěstí ještě (podle učitelů pouze zdánlivě) daleko, ale jsem si jistej, že u většiny z nás silně převažují ty hodiny obav. Je to logický, ale když je něco logický, tak to zřejmě neznamená, že je to zároveň správný. Člověk problémy řešit musí, ale nesmí si je současně brát, nesmí si je připouštět k tělu. Hodně lidí smutní nad něčím, co nezmění. Je to těžký uvíst si tenhle názor do praxe, aby k něčemu byl, ale smutnění nad věcma, který jsou daný jako třeba právě začátek školy, nemá smysl. Já vim, že je to směšný, když tady blábolím, jak mě škola štve a o pár řádků dál poučuju, jak takový smutnění nemá smysl. Fakt je to asi těžký uvíst si to do skutečnosti. Mně se povedlo nezkazit si pomyšlením na školu konec prázdnin, ale teď už mě to pěkně štve kvůli jednomu nepřijemnýmu pocitu, kterej si asi ale nechám pro sebe a to z důvodu, kterej si vlastně taky musím nechat pro sebe, takže vlastně asi nic..no:( sorry. možná můj papírový "deníček" se něco dozví, pokud mě to bude trápit i nadále. Jenže já myslím, že nebude, takže je to dobrý. Hm..vím taky, že když nevíte, o co jde, tak je asi pěkná nuda o tom číst, takže sorry podruhý. A taky sorry potřetí a nejdůležitější, který se omlouvá za to, jak tenhle blog přes prázdniny málem umřel. Nevím, jestli to někomu vadilo, ale stejně se omlouvám. Poslední zápisek se těšil na Harryho a Fénixům Řád a tenhle už může s radostí poznamenat, jak moc supr film to byl, že už sem na něm byl dvakrát v kině a jak se prozatím, kromě jedné výjimky úspěšně, vyhýbám informacím ze sedmého dílu knížky o Harrym a děsně se těším, až vyjde v češtině, pač v angličitně si na to netroufnu, dokud nebudu mít pro jistotu po ruce českou verzi a na nelegální překlad z vysoka seru, protože to není ono, je to ošklivý a oficiálnímu překladateli většiny dílů Pavlu Medkovi a jeho bráchovi, kterej přeložil zbytek, klobouk dolů, i když žádnej nemám, pač ten jeho překlad je fakt třída...
A co teda ty prázdniny? Tolik věcí jsem sem chtěl dát....no....nakonec zase jen další deníčkové povídání, žádná fakta, jen moje abstraktní bludy. Ach jo. Ale já měl prázdniny hezký. Měl jsem dokonce celej jeden týden pro sebe, kdy jsem sem klidně mohl psát 14 hodin denně (aspoň jednu hodinu totiž musím jíst a devět hodin spát..sem náročnej:-), ale stejně jsem tu nenapsal ani řádek. Byl jsem trochu nemocnej, pač jsem si na táboře asi trochu zahrával se zimou a holýma ledvinama, a tak jsem odpočíval, četl a hlavně trénoval na kytaru. Fakt jsem tomu ten týden hodně věnoval. Spíš trochu teorie než praxe tentokrát. Snažil jsem se především zjistit, jak naroubovat správný akordy na melodii, kterou mám v hlavě a kterou jsem s trochou štěstí schopnej vybrnkat. Nedostal jsem se v tom pátrání k úplnýmu cíli. Mám jen část. Ale dostal jsem se daleko a i když ne tam, kam jsem chtěl, už aspoň vím, že ta cesta je delší, než jsem čekal a já jsem urazil velkej kus. Možná je tak trochu nekonečná. Možná dokonce slepá ulička. Možná neexistuje nic, co si představuju a po čem pátrám. Často to tak bývá. Někdy je těžký získat odpověď, protože se člověk neumí správně ptát. Nevím, kam se dostanu, ale věřím, že časem se dostanu někam, kde budu spokojenej, ať to tam bude vypadat tak, jak sem si představoval nebo ne. Možná se to nezdá, ale pořád mluvím o tom roubování akordů... Divný, že? Je to složitý a hodně krát je člověk zmatenej a skoro odrazen až skoro zrazen, ale nadšení dělá hodně. Ve všem. Jednou na to přijdu. A říkám to, i když už předem vím, že je to asi nesmysl, protože na tyhle věci člověk přichází postupně a ne najednou. Jo...za prázdniny jsem nenapsal nic na blog (teda skoro nic), na Liter, kam občas, poslední dobou ale skoro vůbec, píšu povídky či úvahy a ani jsem dokonce nedočetl knížku, kterou jsem měl rozečtenou už ze školního roku. A to mě přitom ta knížka baví. Co já jen dělal? Vlastně toho bylo dost. Jen prostě asi něco jinýho, protože člověk furt objevuje nový věci a věnuje se tomu víc a starý plány padaj a starý zábavy upadaj do pozadí... Ale já jsem se na nic z toho starýho nevykašlal. Chci to všechno stihnout. Něco možná budu brát jako zbytečný..časem, tak to nechám. Ale jinak....hrozně ošklivě nechutně řečeno..si v tom udělám pořádek. Nevim, co je na tom nechutnýho, ošklivýho a hroznýho, ale myslím to tak, že je mi nepříjemný, když mám spoustu věcí rozdělanejch a nic dokončenýho, což je dost často, a proto melu o pořádku a zároveň se mi to sdělení "udělat si pořádek" strašně protiví a to nejspíš proto, že to prohlásila Dolores Umbridgeová právě v posledním filmu o Harrym, když chtěla zničit všechno to pěkný, co v Bradavicích bylo. Hm...já sem cvok, když si to tak beru, pač o "udělání si pořádku" mluví kde kdo a není na tom nic špatnýho, ale ona to v tom filmu řekla tak nechutně, že se mi to asi "vštípilo do paměti" (tohle taky říkala...pomoc!!) a teď se mi ta fráze nelíbí.
Přes prázdniny jsem taky poznal spoustu nových lidí. Přibyl mi člověk, kterýho teď řadím mezi nejlepší kamarády a přibyla další hodně inspirativní osůbka. Taková tajemná. Mám ji moc rád, mám pocit, že mi i trochu změnila život, ale ona o tom možná ani neví. Nevím, jestli to udělala schválně nebo je to jen takový její kouzlo, ale cítim takovej zvláštní pocit, když si na ni vzpomenu a myslím, že mi v hodně směrech zamotala hlavu a doufám, že ještě zamotá a taky rozmotá. Zajímalo by mě, jestli si právě ona tohle někdy přečte. Zajímala by mě o ní taková spousta věcí a tyhle věci, malý záhady, zvláštní pocity, a zmatený city, který ničí prázdnotu, asi jsou jedny z těch, co dávaj životu smysl. Jsem tak strašně rád, že jsem ji potkal. Doufám, že....a nebudu říkat, co, protože nechci být zklamanej mylným očekáváním. Přijde mi, že když člověk vyzrazuje příliš konkrétně něco, v co doufá, tak jako by byla menší šance, že to vyjde. Nevím proč. Určitě se mi to jenom zdá, ale jistota je jistota. No..byli jsme taky s rodinkou v Itálii a myslím, že až dopíšu tohle, tak od tam napísám kratší report (zase něco plánuju..to jsem zvědavej:-) Jo...a taky si dám trochu čokolády a nějaký ovoce, ale to je o dost pravděpodobnější a jistější než ten report, pač jíst se musí a já mám na tyhle věco zrovna chuť. Jo..a ještě chleba s Apetitem. Oni tomu sice teď říkaj Smetanito nebo co, ale mě ten název přijde hrozně trapnej. Myslím, že je to taková vynucená novota. Taková změna udělaná jen proto, aby něco změněnýho bylo kromě toho, že furt na obaly od všeho píšou, že to má novou recepturu (pravda...některé výrobky překračují všechny meze originality a pro změnu se pyšní původní recepturou) Tak jako tak..škoda starýho dobrýho Apetita, i když nemám, co nadávat, pač je to jejich věc a já si tomu stejně můžu říkat, jak chci a kdyby to neznělo debilně, tak můžu vlastně klidně říkat T-mobilu Pegas a Polici Veřejná bezpečnost a nic tim neporušuju. Jen možná hranice tolerované opožděnosti a dostal bych se k hranicím trapné opožděnosti a něčeho, co si většina normálních lidí vyloží jako srandu. Což mě přivádí k tomu, že s Veřejnou bezpečností souvisí komunisti a ty já nesnášim, takže rychle pryč. Napadlo mě k tomu taky ještě jedno téma, ale to by asi bylo nadlouho. Základní myšlenka je, že dneska je IN, když nejste IN, tak mi to třeba někdy připomeňte, když nebudem vědět o čem kecat a můžem to pořešit, pač zvlášť v tramvaji (spisovně řečeno šalině) je to sranda rozebírat. Pokud vám teda nevadí, že na nás ostatní budou koukat jak Paroubek na výplatní pásku či prostě jak na dementy.... No...už bych asi mohl končit. Ještě sem musím vložit nějakej obrázek pro oživení, ale nevím, jakej obrázek by ladil s tímhle mixem témat. Jo..a ještě bych taky chtěl psát o filmech. No...zase plány...radši to nebudu říkat nebo to nikdy nenapíšu. Tak Ahoj...držte se, já budu držet palce a taky sebe:) a ňák se musíme smířit s tou podělanou školou a užívat si života:-) Pá
PS: tenhle obrázek sem ukradl ze společnýho blogu jedné mé karamádky a karamáda, tak doufám, že se nebudou zlobit, nemohl sem odolat...
PSS: další obrázek padá, dám sem radši jednu krásně střelenou písničku, která snad pomůže při tom oponování špatné náladě kvůli škole. Ta písnička je zpívaná asi italsky nebo španělsky, já nevím. A možná, že ji znáte. A možná, že znáte mě a to, co já obvykle poslouchám a asi se hodně budete divit, že se mi líbí zrovna tohle, ale ono to má v sobě takovou krásnou pozitivní energii. Jakoby ve vás navozuje atmosféru krásnech exotickejch prázdnin a udrží vás tam a dá vám to tu energii jako byste za sebou fakt měli takovou krásnou dovolenou. Moc bych té písničce chtěl rozumět, jediný slovo, který rozumim je musika…vždycky mě nějak vzpruží..jako by to byla ta trocha odpověďi na to, jak si nenechat zkazit náladu a jak dostat energii do života….
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kriss=) Kriss=) | Web | 3. září 2007 v 14:15 | Reagovat

ty mi taky chybíš...ale na mé new school to není tak špatný:)sice většina lidí je tam totál uťáplá a nechtějí se s náma vlastně vůbec bavit,ale vedle mě sedí jedna good holka Jitka se kterou si fakt rozumím:)Taky je tam jedna dredařka Nikča a vedle ní metalista Kuba,spolu začínáme tvořit takovou "problémovou" čtyřku,ale je to fakt v pohodě skupinka:)

Btw:nenechala sem u tebe ve skříňce tělocvik?nemůžu najít svoje oblíbený tepláky:(

2 Iňulka Iňulka | Web | 3. září 2007 v 16:51 | Reagovat

jo Robbie, to ,,S O R R Y" docela sedlo, protože já celý prázdniny chodila sem i na liter a čekala, co napíšeš a ty nic :-) Tak jsem ráda, že konečně si sem něco napsal :-) A s tou školou to neřeš...to bude v poho, zvyknem si :-P

3 Faileen-PíPa Faileen-PíPa | Web | 4. září 2007 v 18:29 | Reagovat

to se mi často stává u tvých článků - že než se dostanu ke konci, zapomenu, co jsem chtěla napsat =D no, musím vymýšlet znovu =D mě se omlouvat vůbec nemusíš, páč já jsem ten svůj blog taky zanedbávala (a zanedbávám)..pak bych ještě chtěla říct, že když člověk chce a snaží se, tak dokáže téměř vše..tak se měj hezky, soulmates never die ♥ =)

4 Kriss=) Kriss=) | Web | 4. září 2007 v 19:46 | Reagovat

to Iňulka:sem taky moc ráda,že je tu konečně něco novýho:)

5 Robbie Robbie | E-mail | 4. září 2007 v 20:16 | Reagovat

To Kriss: to je sqělý, že se ti tam aspoň trochu líbí. A co se týče tý tvý nový party, tak aspoň budu vědět, o koho jde, až budeš psat na blog co ste zas vyvedli:-)) To všichni: dík moc za komentíky, moc mě potěšily:-) ....sakra..já bych tak chtěl sem teď napsat jednu věc a nemůžu..to mě tak štve:) no nic...tak zatim

6 sis sis | 19. září 2007 v 21:18 | Reagovat

robbie:AHOJ!!to jsem ja sylva:Dojaaj tady jsem nebyla spoustu...eh...dlouho a zase potesil jeeej jak te obdivuji ty tvoje clanky!!az budes novinarem tak mi dej vedet budu pro tebe fotit fotky :D i dkyz to moc neumim a vubec to moc nedelam ale vsem pomaham!!a vubec musis povykladat jak ses mel??HM?

Jani:ty mas uplne super clanky taky!!pro tebe taky muzu fotit ;)

mejte se vsichni famfarove!!!!!!!!!!!!!!!!!

7 Faileen-PíPa Faileen-PíPa | Web | 19. září 2007 v 22:26 | Reagovat

sylvince (sylvušce, sylvičce - jak chcete): a já jsem si myslela, že jsi to ty! =) dej vědět až zase někdy budeš v příboře a já ti dám vědět až někdy budu v hranicích.. =D jinak mě a robbieho v kvalitě článků nemůžeš srovnávat =)

robbiemu: a ty by ses taky už měl někdy ozvat, psali jsme si naposledy - no už to bude víc než měsíc!

mějte se soulmati =)

8 Robbie Robbie | E-mail | 23. září 2007 v 11:55 | Reagovat

sis: tak jo..na to focení se těšim:-) rozdělíme si výdělek půl na půl:))))    jani:jo..měli bychom zas někdy pokceat.ja vim,ze na icq online skoro vubec nejsem:( ja tam totiz dycky pak zkysnu hrozne dlouho a to me děsí.  a je fakt že nás sis nemůže v kvalitě článků srovnávat, pač ty si mladší a píšeš takový články, že já bych se býval moh v tvým věku jít oproti tobě zahrabat se svejma, jestli sem vůbec naký psal            taky se měj:) zatím páčko

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama