Jednou šel jeden muž, stejně jako každý jiný měsíc, k holiči.
Byl to pravidelný zákazník, a tak se spolu hned dali do řeči.
Hovořili o všem možném až se dostali k diskuzi o Bohu.
"Víte, já nevěřím, že Bůh existuje," pravil holič.
"Proč si to myslíte," zeptal se muž.
"No, stačí jen vyjít na ulici, aby se člověk přesvědčil,
že Bůh není," smutně mávl rukou směrem ke vchodu.
"Copak myslíte, že kdyby Bůh byl, bylo by tolik nemocných?
Tolik opuštěných dětí?
Kdyby Bůh byl, nebylo by bolesti a utrpení...
...Prostě si nedokážu představit Boha, který by tohle
všechno dovolil."
Klient se zamyslel a chtěl něco říct, ale nakonec rezignoval.
Nechtěl se hádat. Když byl ostříhaný, zaplatil a odešel.
Zachmyšleně šel domů a v tom uviděl na ulici člověka,
s dlouhými, zanedbanými vlasy a vousy. Zdálo se, že jak
vlasy, tak vousy dlouhy neviděly žádného holiče. Byl
špinavý a neupravený.
Tehdy se klient vrátil za holičem a řekl: "Víte co? Holiči
neexistují."
"Velice směšné!! Jak, neexistují?! Já jsem jeden z nich,"
reagoval holič.
"Ne. Holiči neexistují. Kdyby existovali, nebylo by tolik lidí
s dlouhými vlasy jako ten člověk támhle na ulici,"
stál si za svým klient.
"Kdepak. Holiči existují. To jen lidé nás nehledají. Z vlastní
vůle!"
"No právě," řekl klient. "Bůh existuje. To jen lidé ho nehledají.
A dělají to z vlastní vůle. Proto je na světě tolik utrpení
a bolesti."
"Bůh nesliboval dny bez utrpení, radost bez bolesti a slunce
bez deště.
Sliboval sílu na každý den, útěchu uprostřed slz a světlo na cestě"
Bůh řekl: "Je jedno, jak se bude jmenovat Tvůj anděl. Ty ho nazveš
přítelem."
Markéta Irglová a Glen Hansard - Falling Slowly (z filmu Once)
Čekala jsem nějaký hloupý banální příběh, ale bylo to dobré :) A navíc zcela určitě k zamyšlení.