Srpen 2008

Mamma Mia

28. srpna 2008 v 19:47 | Robbie |  Filmy
Donna (Meryl Streep) je svobodná žena zralého věku a vede rodinný hotýlek kdesi na exotickém ostrůvku v Řecku. Její dcera Sophie (Amanda Seyfried) se má vdávat a svoji svadbu plánuje využít/zneužít k tomu, aby poznala svého otce, který jakožto spolupachatel Donnina letního románku před dvaceti lety zmizel dřív, než se zjistilo, že Donna čeká dítě. Donna o Sophinině otci nikdy dceři nevyprávěla, protože vlastně sama neví, která z těch tří letních lásek to způsobila:-) Sophie ale náhodou objeví deník své matky, kde si o všech třech nezbednících přečte a tajně jim rozešle pozvánky na svadbu...
Takto začíná tenhle povedený kousek, který nestaví ani tak na příběhu jako spíš na dojmech, pocitech, vtipu a rozpačitých situací, jež začínají především ve chvíli, kdy Donna zjistí, že se jí v kozím chlívku schovávají všichni tři její casanovové, kteří, jak zjišťuje, stále nejsou uzavřenými kapitolami. Mám pocit, že tak, jak to popisuju to musí vyznít jako uťáplá trapárna, ale věřte mi, že jen blbě popisuju:-) Tenhle film vám sice pravděpodobně nezmění váš filosofický náhled na svět, ale minimálně z něj odejdete s dobrou náladou:) Na to, že písničky od ABBY zpívají samotní herci, jsou to parádní výkony a myslím, že vlastně i příběh rozhodně stojí za povšimnutí, zvlášť díky propracovaným a vtipným kontrastům mezi současností a dobou Donniných románků. Vážně doporučuju, už jen proto, že kvalitní veselé filmy jsou vzácné zboží:-)
Mamma Mia - český trailer

I love the song, I love the video, but I hate the band:) (Nickelback - Savin' Me)

26. srpna 2008 v 22:17 | Robbie |  Hezký texty
Už zase. Už zase žeru pecku od kapely, kterou nemám rád:-) Tou kapelou je tentokrát Nickelback. Snažil jsem se najít nějaké intelektuální argumenty zdůvodňující tuhle nelibost, ale vykoumal jsem akorát, že jejich zpěvák má nechutně vychlastanej hlas:) Napadlo mě ještě, že zpívá furt ve stejný tónině, ale tím si fakt nejsem jistej, to je zas až moc intelektuální důvod:-) Dneska jsem od Nickelback náhodou objevil písničku, která můžu slyšet rozhodně víckrát, než náhodou v rádiu v supermarketu a která má ještě povedenější videoklip, takže jsme schopnej nechat se u ní hypnotizovat pěkně dlouho, přestože už po třetím poslechu mě ten jeho hlásek-konipásek přeci jen začal zas trochu vadit:-)
Nickelback - Savin' Me

Text tohohle songu taky určitě není k zahození. Prvně mi přišlo, že vůbec nesouvisí s obsahem klipu a že pan režisér byl zas jednou moc tvrdohlavej, jak už to u umělců bývá:-), ale čím dál víc mi připadá, že to, co se děje v klipu je vlastně jen metafora k tomu, co se děje v textu a to, co se děje v textu je vlastně jen metafora k tomu, co se děje v životě...

Nenechte se ale ovlivňovat mejma jetejma myšlenkovejma pochodoma, třeba to pochopíte úplně jinak, než já. Umění je subjektivní a je jedno, jak si to vyložíte. Vždycky je to správně:-)

Text - Nickelback - Savin' Me:
Prison gates won't open up for me
On these hands and knees I'm crawlin'
Oh, I reach for you
Well I'm terrified of these four walls
These iron bars can't hold my soul in
All I need is you
Come please I'm callin'
And oh I scream for you
Hurry I'm fallin'

Show me what it's like
To be the last one standing
And teach me wrong from right
And I'll show you what I can be
Say it for me
Say it to me
And I'll leave this life behind me
Say it if it's worth saving me

Heaven's gates won't open up for me
With these broken wings I'm fallin'
And all I see is you
These city walls ain't got no love for me
I'm on the ledge of the eighteenth story
And oh I scream for you
Come please I'm callin'
And all I need from you
Hurry I'm fallin'

Show me what it's like
To be the last one standing
And teach me wrong from right
And I'll show you what I can be
Say it for me
Say it to me
And I'll leave this life behind me
Say it if it's worth saving me









Harry Potter a Princ dvojí krve: trailer a pár zajímavostí

25. srpna 2008 v 15:42 | Robbie |  Filmy
Šestý díl nejvýdělečnější filmové ságy už je skoro na světě, ale jelikož prý nejvíc filmy v kinech vynášejí o velkých prázdninách, počkáme si ještě skoro rok, než ho vypustí na stříbrná plátna českých kin. Konkréně budeme čekat do 23. 7. 2009. No, je to sice doba na zabití, když si člověk vezme, že na pásky s tímhle filmem bude padat prach v archivech už někdy od vánočních prázdnin, tyhle věci my obyčejní smrtelníci neovlivníme, takže nemá cenu se nad nimi rozčilovat:-) Hodím sem tedy alespoň trailer a pár zajímavostí o filmu Harry Potter and The Half-Blood Prince, jehož režie se ujal David Yates, tedy chlapík, který má na svědomí již pátý, dle mého skromného názoru nejlepší, díl. Myslím, že se máme, na co těšit
Harry Potter a Princ dvojí krve - trailer
Režisér Guillermo del Toro odmítl nabídku režírovat tento film kvůli filmu Hellboy 2: The Golden Army (2008).
Když J.K.Rowling pročítala scénář k tomuto filmu, narazila na část, ve které Brumbál vzpomíná na dívku, do které byl zamilovaný, když byl mladý. Poté informovala filmaře, že Brumbál byl ve skutečnosti gay, a jeho jediné romantické poblouznění bylo s čarodějem Grindelwaldem, kterého musel později porazit v souboji čarodějů. Tuto informaci také zveřejnila při propagaci posledního dílu Harry Potter a Relikvie smrti (2010)
375 milionů výtisků všech dílů Harryho Pottera už se prodalo od vydání první knížky v roce 1997. Poslední, sedmá část má na kontě 44 milionů kopií, z toho 15 milionů zmizelo už první den.
800 slov má povídka napsaná až po posledním románu, ve kterém se tři roky před Harryho narozením prohání na motorce jeho táta i Sirius. Rowlingová ,prequel' vydražila na charitativní aukci.
2 miliony dolarů obdržla J. K. Rowlingová za filmová práva k prvním čtyřem potterovkám. Autorka s prodejem dlouho váhala - obávala se totiž, že když se postavy stanou majetkem studia, bude si Warner Bros. moci vymýšlet vlastní příběhy.
100 milionů dolarů je částka, pod níž neklesne rozpočet žádné potterovky. Nejlevnější byla Tajemná komnata, která stála rovnou stovku, nejdražší jsou zatím poslední dva filmy (Harry Potter a ohnivý pohár a Harry Potter a Fénixův řád), které vyšly na 150 milionů.
4,48 miliard dolarů celkem vydělalo všech 5 celovečeráků, čímž se potterovská sága stala tou nejvýnosnější sérií v dějinách filmu. A to ještě diváci přisypou za další 3 díly.
Dva herci se vystřídali na postu ředitele školy čar a kouzel. Brumbála nejprve hrál Richard Harris, známý například z Gladiátora - když po druhém dílu zemřel, převzal hůllku Michael Gambon. Zvažovali se i Ian ,Gandalf' McKellen či Christopher Lee.
2011 je rok, kdy bude brýlatý čaroděj řádit na plátně naposledy. V létě přijde do kin závěrečné, osmé dobrodružství se vskutku nápaditým názvem Harry Potter a relikvie smrti: Část druhá.


Perličky z historie WC

24. srpna 2008 v 17:39 | Robbie |  Zajímavosti
Poznámka sprostého blogera nerespektujícího autorská práva: Tento článek, jako snad první na tomhle blogu, není původní. Čmajzl jsem ho na magazin.cz, jelikož mi přišel suprovej tak, jak je. Jen dodávám, že místy je to docela chuťovka, tak si ho radši nečtěte, pokud zrovna trávíte ňamkovej oběd:-)
Historie WC, neboli zkratky názvu Water Closet, se píše po staletí. Nejstarší vodní záchodky pocházely z Indie ze druhého tisíciletí před naším letopočtem. Takže splachujeme už čtyři tisícovky let.
22. srpna 2008 Indické záchodky už tehdy byly poměrně moderní, měly prkénka a něco jako kanalizaci, pod prkénkem byl kanálek, kterým protékala voda a odnášela všechno hned pryč.

Takhle civilizovaně si ulevovali i ve starověkém Egyptě či antickém Římě. Tam byl záchod společenskou událostí, pánové seděli i v početných skupinkách v jakési latrínové aréně a uzavírali obchody, probírali politickou situaci i počasí.

Středověk používal výsernice

Středověk ztratil kulturnost a intimitu, církev zakázala společné záchodky a z návštěvy záchoda se stalo opět pouhé vyměšování. I když chudí lidé si s hygienou hlavu nelámali a udělali to klidně před dveřmi svého souseda. Na venkově na hnojištích se začaly používat dřevěné kadibudky

Kanalizace vzala za své. Frčely nočníky, lidé je vylévali z oken na ulici. Na hradech si také vymysleli svou kadibudku neboli prevét či výsernice. Ve stěnách hradů v arkýři si prostě boháči sedli a to, co nepotřebovali, shodili dolů.

Drbátka na vši a močení v rohu místnosti

V 17. a 18. století se lidé báli moru a ten se roznášel hlavně vodou, takže vodu skoro nepoužívali. Maximálně si v ní ošplouchli konečky prstů. Boháči se myli ve víně či jiném alkoholu.

Běžně se přitom močilo za sochy. Pokud během tance dáma pronesla, že si potřebuje odskočit, nelhala, odskočila si pár metrů a udělala, co potřebovala, třeba v rohu tanečního sálu.

Krejčí šili šaty ze speciální látky, na které nebyly vidět všemožné breberky, které po ní lezly. Místo, aby si lidé hleděli hygieny, vymýšleli maskování, na mastné vlasy nasadili paruky, na špinavé obličeje nanesli pudr, na smrad nacákali hektolitry voňavek, na vši měli epesní drbátka.

Moderní WC vymyslel Angličan
Pak se pomalu začaly hygienické návyky vracet a zřízení toalet se leckde i uzákoňovalo. Vynález novodobého WC se v roce 1597 připisuje Angličanovi jménem John Harrington, což byl kmotřenec tamní královny.

Moderní splachovací záchod se vrátil, ale lidem uniklo, že vlastně už dávno nemají kanalizaci. A tak se po mnoha staletích zase pomalu vraceli k tomu, co jejich dávní předkové už kdysi normálně používali.

Kanalizaci u nás začal budovat Karel IV., i když splašky ještě hodně dlouho odtékaly do Vltavy, která byla až do roku 1914 zároveň i jediným zdrojem pitné vody.

Ještě do 70. let minulého století u nás nebylo WC všude, lidé měli často jen suchý záchod. Ale komunisté nám v rámci socialistické výstavby paneláků přinesli i skutečné WC splachované vodou. Alespoň něco...

Dnes už máme i mobilní hajzlíky a suché záchody pro kočky.

Móda ve světě WC
Nejdřív se vyráběly záchody z kamene či ze dřeva, pak z porcelánu, jedna panovnice měla dokonce záchodek z čistého zlata. I to, zda jsou záchodky společné pro obě pohlaví, nebo ne, je móda. V Evropě do 18. století bývaly záchodky společné, ale pak v Paříži poprvé na dveře pověsili známé obrázky panáčka a panenky a dámy začaly chodit jen na dámy a páni na pány.

V Anglii byly první veřejné záchodky otevřeny v roce 1852 v Londýně. To, že si na tuhle novinku lidé nedokázali hned zvyknout, dokazuje fakt, že za první rok sem přišlo jen 82 lidí. Dnes už se zase leckde dostává společné venčení opět do módy, což dokazuje i americký seriál Ally McBeal o právnické firmě.

Američani mají i další speciality. "Američani jsou televizní maniaci, mají malé obrazovky i nad mušlemi na pánských WC, aby nepřišli o nějaký basebalový odpal nebo o povedený útok v americkém fotbale. Černoši pak schválně kadí do nádržky, protože vědí, že to po nich bude muset někdo uklidit," líčí David Jakš z cestovní kanceláře Kapitán Dave.

Japoncům WC změří i tlak
Nejvychytanější toalety mají - jak jinak - Japonci. Jejich záchodu by se jeden skoro bál a už vůbec bychom nechtěli luštit návod.

Nejenže umí měřit tlak, tep či tuk v těle a ještě všechny ty informace rovnou odešle vašemu doktorovi, ale tohle WC si na vás i posvítí, zvedne prkýnko, když přicházíte, pustí vám z reproduktorů zpěv ptáků, tekoucí vodu, cinkající zvonkohru nebo zvuk tradiční japonské harfy. Mají v sobě zabudovanou klimatizaci i topení.

Vodou vám navíc ještě namasíruje pozadí, to prý Japonci zvlášť milují, vodní trysky má doma skoro polovina domácností, ale cizinci kvůli nim občas končí pořádně zmáčení. Do budoucna mají Japonci v plánu vyrábět záchody, které s vámi budou mluvit a poslouchat vás na slovo.

Placebo splašili bubeníka a zalezli do studia:)

22. srpna 2008 v 20:22 | Robbie |  PLACEBO
Po téměř roční přestávce, jíž předcházelo rozsáhlé turné a odchod bubeníka Steva Hewitta o sobě kapela Placebo dává znovu vědět. Našli nového bubeníka. Steve Forrest, jmenovec svého předchůdce, začínal v americké rockové bandě Evaline. Právě tato kapela předskakovala Placebu na jejich truné po USA v říjnu 2006. Spolu s Brianem a Stefanem teď Steve pod taktovkou producenta Davida Bottrilla (kapely jako Silverchair, dEUS...) nahrává novou desku, jejížto datum vydání prozatím není známo. A protože je tenhle článeček až moc formální, tak dodávám, že se na novou placku hrooozně těším
Steve Forrest - nový bubeník Placebo

R'n'b: not and not to stop

18. srpna 2008 v 16:53 | Robbie |  Hudba
Je to už spoustu let, co se suchej rap přetransformoval v schůdnější a komerčnější hip hop. Stejně jako řady jiných před nimi přestalo i rapery bavit protloukat se undergroundovou špínou a zachtělo se jim trochu love na drahý vozítka a luxusní vilky, a tak přišlí s posluchačsky přijatelnějším hip hopem. A je to teprve několik let, co i tenhle styl trchou omrzel, přestal být zlatým dolem a Jay-Z, Eminem a 50 cent víceméně odešli do důchodu. Éra rovných kšiltů sice pokračuje, ale v sluchátkách pod nimi teď duní spíš jemnější beaty a přísný raperský frázování vystřídalo vzdychání Pussycat dolls a jim podobných bandiček, s kterými se vzápětí roztrhl pytel. Nic proti tomu, ale není to můj styl, a tak jen čekám, až konečně vyjde z kurzu a na MTV přestane hekat, vzdychat a kvílet Neyo a holky z Pussycatdolls si přiznaj, že patří spíš na parket, než na huedbní pódia. Jenže furt nic. R'n'B je snad čím dál víc populárnější. Polovina popových zpěvaček teď zpívá r'n'b a už i Marron 5, kdysi pod jiným názvem rocková kapela, pak veleúspěšná popová kapela, kroutí zadky vedle Rihanny. Spousta lidí si nad touhle zradou určitě mne packy a já se bojím, že se mi r'n'b nakonec začne líbit taky:-) Zatím to na to naštěstí nevypadá, ale stejně jako od každýho stylu, kterej člověk může slyšet, i když ne zrovna stokrát, se mi tu a tam zalíbí i něco z tohohle soudku, tak sem tu chtěl pár kousků z poslední doby dát:
KARDINAL OFFISHALL 'DANGEROUS' feat. AKON
Hush - Fired Up Need for Speed Most Wanted (tohle je spíš ten hip hop)
Pussycat Dolls - When I grow up (já nechápu, co se mi na tom líbí:-)
Nelly ft Fergie - Party People
Mutya Buena - B Boy Baby - Ft Amy Winehouse (tohle je tak známý, že už to musí líst na nervy i rovným kšiltům, ale stejně to sem musím dát, pač je to úžasnej kousek:-)
Nelly Furtado - Showtime (konečně se mi líbí písnička od někoho, koho mám rád:-)
Kat DeLuna featuring Elephant Man - Whine Up


Libim-se-vam-?:-)

17. srpna 2008 v 11:50 | Robbie |  Moje výplody
Heč, tak sem sice asi zabržděnej, ale už to mam taky. Připadalo mi trapný zakládat si profil na libimseti.cz v době, kdy to bylo in. Před těmi pár lety po tom velikým bum, kdy byli všichni ujížděli na kolonce o erotogenních zónách. A já dodnes ty svoje ani všechny neznám...áách jo ...Sice mi bylo nedávno řečeno, že jich mám hodně, což potěšilo moje klučičí ego , ale vyplňovat si to stejně nebudu. Teď už je to out. Celý líbimseti je trochu out, přestože nebo právě proto jsou v kinech na tuhle website docela in reklamy:-) Možná to bude souviset s tím, že in je být out. In je být zajímavý, výstřední a odlišovat se. Jenže, když pak je in půlka republiky, tak už to trochu ztrácí extravaganci a in je zase ten, kdo byl před tím out.
Hmm, to by snad stačilo, abych ulevil svému zarudnutí a trapnému pocitu a vysvětlil, proč je to vlastně hrozně cool, že sem si v roce 2008 založil profil na libimseti. Ve skutečnosti ten důvod není tak sofistikovanej jako teorie o tom, že in je vlastně ten, kdo je out. Ve skutečnosti mě prostě pár dobrejch kamarádů přesvědčilo, že je to fajn věc...líbit se ti:-) jenže teď, když jsem si to založil, tak mi tam nikdo nechodí:-( A mám tam jen málo přátel:-( Aji když už to mám asi 10 dnů a včera v kině mi v reklamě tvrdili, že tam kamarádi nikomu nechybjej...buhuhuhůůůů . A proto to sem vlastně celý píšu . Jestli mě znáte a máte na té trapné in/out (spíš asi out:-( :-) stránce taky profil, pošlete mi please odkaz na vás, ať si vás můžu přidat. Cítím se opuštěný, dík:-) Můj profil je kdyžtak tady, mám nick RobbieOriginal (nejsem takovej egoista, že musím být originál, ale trochu mě nagrklo, když se mi při registraci na Skype opovážili přidělit uživatelské jméno Robbie2756 ) Pokud je můj profil moc trapnej, tak chci kritiku. Díkec. Mějte se a pošlete mi please odkazy na vaše profily. Ciao!:-)
NiceLand - As a King - at Higfield festival

Pro pár povznášejících chvil 3

14. srpna 2008 v 14:49 | Robbie |  Hudba
Rihanna už má na kontě 4. hit číslo jedna v americkém žebříčku. Jmenuje se Disturbia a k nám do Česka ještě nestihl dorazit. Proč ale čekat, když máme YouTube a podobné vychytávky, že jo?
Rihanna - Disturbia (pop)

Nevím, kde se to bere. Ten nekonečný vodopád parádních nevydaných kousků a písniček z B stran singlů od Avril Lavigne. Poslední dobou mám pocit, že od samozvané mother fucking princess, jak o sobě zpívá, neposlouchám skoro nic jinýho, než právě ty pecky, který nenajdete na žádné z jejich regulérních placek. Why, Kiss Me...to jsou asi ty nejznámější z neznámých. Teď mě zaujala tahle, doufám, že si ju taky zaljubite:-)

Avril Lavigne - You Never Satisfy Me (rock/pop)

Už je to nějakých pár let, co pánové z Blur bavili (nejen) britskou veřejnost svým mediálním bojem s bandou rockérů z Oasis. Tyhle kapely se nesnášely nejspíš prostě proto, že si byly tolik podobné. Obě slavné, ve stejné zemi, stejné době a se stejnou cílovou skupinou posluchačů. Prostě dva kohouti v jednom kurníku. Dnes se o nich mluví skoro jako o legendách. Hlavně ale o Oasis a to nejspíš jejich sokům nedalo spát, načež se přestali obracet ve svých hrobech a ohlásili comeback. Už je to skoro rok a furt z toho nic nevzešlo. Nejnovější deska se stále pyšní nápisem ©2003, a tak je dost dobře možný, že nové album, jenž už mělo být na pultech, byla jen snaha říct lidem: "hele, my už sice nehrajem, ale byly sme přece sakra slavná kapela, tak byste na nás nemuseli tak rychle zapomínat a mohli byste kupovat naše starý desky, ať si hezky žijem i v důchodě." Takhle to dělá spousta kapel. Ohlásí rozpad nebo comeback, aby si lidi vzpomněli a zas se začali zajímat. Těžko říct, jestli jim ty kulišárny lze vyčítat, ale třeba takoví Gun'n'roses už trochu přehání, když slibují novou desku 13 let a matou své fanoušky nesčetnými, stále se posunujícími a pokaždé už zaručeně konečnými termíny vydání alba Chinese Democracy. Na Gun´n´roses kašlu, nemám je rád a Axle Rose (jejich zpěvák) je pěknej kretén třeba už jen proto, že je schopnej nechat lidi čekat na své vystoupení tři hodiny, pak zahrát půlhodinovej set a odpoklonkovat se. Zato Blur určitě zapřipomenutí stojí. Už jen z toho důvodu, že na jejich Song 2 se parádně paří:-)

Blur - Song 2 (rock)





Lze vyfotit den i noc z jednoho místa zároveň?

12. srpna 2008 v 16:49 | Robbie
Podle tohohle asi jo:-) Vypadá to zvláštně, já jsem si nejdřív myslel, že jde o fotomontáž. Prý (fakt jen prý) je to ale opravdová fotka z vesmíru. A proč by to vlastně nešlo...? Prostě západ Slunce nad Evropou:-§

Home Sweet Home

8. srpna 2008 v 19:39 | Robbie |  (Ne)aktuální aktuality
Tak. A jsem zpátky. O dva týdny starší, ale alespoň o dva měsíce normálního života zkušenější. Chci tím říct, že na táboře si toho prožijete za těch pár dní tolik, co se doma vleče pěkných pár neděl. Život tam jde hrozně ryhle. Asi protože jste pořád s lidma a vaše vztahy s nimi se závratnou rychlostí tvoří, vyvýjejí a bohužel i hatí.... Zažil jsem si lásku, opravdovej vztek, parádní Deja Vu i bouřku, co vyrvala a odfoukla dveře od záchodů:-) Dostal jsem přibližně stejně facek jako polibků a poznal osudy spousty zajímavejch lidí počínaje malým američánkem, který v noci tajně s baterkou vyžírá svou skrýš Kit-Katů u záchodů, protože se bojí, aby mu kluci z chatky sladkosti nesežrali, přes klučinu po odtučňovací kůře, jemuž neudělá nic větší radost, než sníst na oběd 18 ovocných knedlíků až po patnáctiletou slečnu s psychikou úžasné extravagantní dvacítky s minulostí, která by snad každou slabší povahu odsoudila k životu v blázinci. Zjistil jsem, že když je dobrá vůle, může být vztah emo-hopér ten nejkrásnější a nejpevnější ze všech, že i ty nejkrásnější a nejupřímnější oči můžou lhát a že desetiletá holčička, co si holí nohy a vypadá a chová se jako patnáctiletá kurvička není zas taková vyjímka. Utvrdil jsem se v tom, že nejzajímavější lidi jsou ti, kteří si v životě něco vytrpělii. Teď sedím doma, vstřebávám zážitky a nemůžu si zvyknout na to, že mě už nebudí šimrání na nose a smějící se oči a že mám k dispozici záchod dost prostorný na to, abych si mohl při vykonávání potřeby zavřít dveře:-) No a co vy? Zážitky...hmmm? Doufám, že nesedíte celý prázdniny doma na zadku:-) Jestli jo, tak to honem koukejte změnit, protože všude dobře, doma nejlíp, ale když je nejlíp furt, tak to začíná být nuda:-) Zážitky holt doma u televize nenaberem:-)
PS: Nevím, jestli je to normální, ale já když někam jedu a moc se mi tam líbí, vždycky se tam objeví nějaká písnička, která mi později všechny ty lidi a zážitky připomíná a vyvolává takovej ten nostalgicko-romantickej pocit v žaludku, občas skoro i dráždí slzný kanálky:-) jakmile ji slyším, vybavuju si obličeje, zážitky, cítím vůni nějaké holky, kterou jsem tam měl rád. Je to krásný, moc si takovjechle vzpomínek ukrytejch v písničkách vážím a pamatuju si každej song, kterej mi něco takhle připomíná. Vím, že tentokrát je to tahle písnička:-)
The Fray - How To Save A Life