Ernest Hemingway - Sbohem Armádo

21. září 2008 v 21:59 | Robbie |  Knížky

Po celou dobu čtení tohohle učebnicovýho literárního počinu jsem se divil, jak ho můžu číst dál. Nemohl jsem uvěřit, že mě baví kniha, jejíž autor je schopen přes půl strany popisovat, jak někde padá listí a přes další půl strany, jak hlavní hrdina žvýká salám a kouká z okna. Ano, většina téhle knihy sestává z podrobných popisů všedních, nezajímavých situací, ale v Ernestově podání to kupodivu má nějaké úžasné kouzlo, jenž vás nudou umřít nenechá. Vojenské prostředí a atmosféra neustálého ticha před bouří ve vás vzbuzuje pocit, že už brzy se musí něco velkého stát a nutí vás to číst dál. Čekáte, čekáte, čtete, čtete až nakonec nalistujete poslední stránku se slzou v oku a udiveně shledáte, že vás ta kniha bavila, i když se v ní vlastně nic moc nedělo. O Ernestovi Hemingwayovi se tvrdí, že píše strohým popisným stylem a že ve svých dílech oslavuje odvahu hrdinů. No, nejsem žádnej expert přes literaturu, ale viděl bych to krapítek jinak. Možná, že píše strohými větami, ale rozhodně ne strohými popisy. Též možná, že v hlavním hrdinovi by se odvahy našlo, ale já jsem viděl spíš lhostejnost a chladnokrevnost, která mi Ernesta Hemingwaye v přestrojení za poručíka Frederica Henryho (autor totiž popisuje vlastí zážitky z fronty) odcizovala. Kniha popisuje příběh Američana dobrovolně sloužícího u sanitní jednotky v italské armádě za první světové války. Přestože se příběh částečně odehrává na válečné frontě, žádnou velkou akci nečekejte. Válka zde spíše zanechává dojmy, chlad a lhostejnost bojem zdeptaných lidí. Jinak jde vlastně o pěkné love-story. Celou knihou hýbou pocity, zvláštní rozhovory, atmosférické popisy a trocha filosofie. Pokud máte rádi akční trháky bez zbytečného vykecávání, u kterých se napětím můžete přetrhnout, tohle raději ani neotvírejte… Z mýho pohledu určitě dotyčný kousek za přečtení stojí, třebaže si nemůžu odpustit jednu jízlivou poznámku pod čarou: "Myslím, že by ta knížka nebyla zdaleka tak slavná, kdyby skončila dobře. Lidi jsou pesimisti a cynici." Jo, fakt mě konec zamrzel. Ale jak mistr napsal, tak je dáno…

Ernest Hemingway
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 faileen-pipa faileen-pipa | 22. září 2008 v 18:41 | Reagovat

já jsem od hemingwaye ještě nic nečetla, ale věřím ti, že ta kniha byla dobrá...akorát tvůj popis tak celkově působí dost sarkasticky - zřejmě proto, že ta kniha samotná je tak napsaná...

PS: koukni někdy na liter a přidej tam taky něco=)

2 Lec Lec | E-mail | Web | 2. listopadu 2012 v 17:28 | Reagovat

Knihu Sbohem armádo v současné době čtu a moc se mi líbí. Je sice fakt, že autor rozvláčně popisuje určité události, ale má to své kouzlo a hluchá místa v románu nejsou. Autor obzvláště barvitě líčí průběh I. světové války, popisuje vlastně svoje zážitky.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama